Kalendář akcí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Nadcházející události

25.08.2017
Hlídání dětí mimo provozní hodiny Hlídáčku
25.08.2017 @09:00 - 12:00
Hlídání dětí v době pravidelných aktivit (kapacita 1dítě)
25.08.2017 @09:00 - 12:00
Drobečci s Lídou (1-2 roky)
27.08.2017 @15:00 - 17:00
HUDBA Posezení s harmonikou
28.08.2017 @09:00 - 12:00
Klubík
29.08.2017 @09:00 - 12:00
Drobci s Hankou (2-3 ROKY)
29.08.2017 @09:00 - 12:00
Hlídání dětí v době pravidelných aktivit (kapacita 1dítě)
29.08.2017 @14:00 - 16:00
DÍLNIČKA PRO DĚTI I DOSPĚLÉ v muzeu Mini skleník
29.08.2017 @15:00 - 17:00
Hrátky s angličtinou
30.08.2017 @08:00 - 12:00
Hlídáček Samostatný (kapacita 6 dětí)

Hledání




Pokročilé vyhledávání
 
 
 
 
 
 
 
Centrum Bohuslava Martinů
 
 

Rodná světnička Bohuslava Martinů a Městské gotické opevnění

POLICSKE MUZEUM 1POLICSKE MUZEUM 1POLICSKE MUZEUM 2POLICSKE MUZEUM 3

Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.

Pětičlenná rodina Martinů žila ve věži až do Bohuslavových 11 let. Hlavou rodiny byl otec Ferdinand, který kromě svého ševcovského povolání vykonával práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž proti ohni ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. S rodinou tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali „děda“. Pomáhal rodině v domácnosti a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži.

Atmosféra života ve výšce 36 metrů nad zemí se nesmazatelně zapsala do mysli budoucího skladatele. Ve své vzpomínce z roku 1934 v Paříži píše: „…Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů z dětství, který si nejvíce uvědomuji a který asi hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo i radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi…“

Pokud vystoupáte po 192 schodech až do samotné věže kostela, budete odměněni nejen zajímavou prohlídkou světničky, ale i jedinečným výhledem na celé město a jeho blízké okolí.

T0010950

Gotické opevnění města Poličky patří ve svém půdorysu k nejlépe dochovaným městským fortifikacím v České republice. Ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi jsou zpřístupněny pro veřejnost v doprovodu průvodce. Prohlídka zahrnuje odborný výklad u modelu města, který přibližuje podobu města Poličky ve 14. století. Poté následuje vlastní výstup na hradební ochoz z Nové nebo Václavské ulice (2 trasy střídající se podle sezóny - přesný rozpis naleznete v otevírací době CBM)

Polička byla založena v roce 1265 na příkaz krále Přemysla Otakara II. Původní osadníci, kterých sem přišlo asi 110 rodin, byli asi převážně německého původu. Osadníci si předně stavěli domy a obdělávali přidělené pozemky, proto bylo původní dřevěné opevnění, pouze provizorní ochranou, která byla v polovině 14. století nahrazena pevnou kamennou hradbou.

Opevnění se skládalo z hlavní hradby zesílené věžemi, z parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Do města se vstupovalo čtyřmi branami (Litomyšlskou, Limberskou, Kameneckou a Starohradskou) a přístup k rybníku umožňovala fortna. Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu i se všemi 19 věžemi.

Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Poličské hradby se však několikrát osvědčily i v bojích. Za husitských válek zprvu Polička jako královské město hájila královské zájmy, při tažení Pražanů, vedených Janem Žižkou, do východních Čech se však město přidalo na stranu husitů. Již na podzim roku 1421 však Poličku, patrně zradou, dobylo vojsko krále Zikmunda. Opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad, v roce 1468 a pak 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

V době budování kamenných hradeb bylo poličské opevnění velmi účinné, postupem času s rozvojem vojenské techniky, jejich účinnost klesala. V době 30tileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam. V pozdější době sloužily jen jako policejní a správní hranice města.

Město si do dnešních dnů dochovalo středověké rozvržení ulic, neměnily se ani domovní parcely. Kvůli mnoha pohromám, které Poličku postihly, nebyly prostředky na velkorysejší přestavby a modernizaci. Měšťané museli po obrovských požárech v letech 1613 a 1845 obnovovat zničené domy. V 18. století vznikala kolem hradeb vnější okružní ulice, na jižní straně městu nedovoloval rozšíření rybník. Proto nebyl žádný důvod hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech. Díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších v Čechách.

Některé části opevnění zanikly v 19. století. V první polovině století to byly brány a barbakány. Postupně zanikly i městské příkopy a koncem století byl z části zasypán i městský rybník, který chránil celou jižní stranu města.

Původně se v prostoru parkánu nesmělo nic stavět, po ztrátě vojenského významu hradeb vznikaly z vnější strany přízemní domky chudiny. Část z nich byla malebně zrekonstruována (dnešní ul. Na Bídě a Parkány). Z vnitřní strany hradeb se rozmáhaly zděné přístavky, patřící k měšťanským domům.

Jednou z poličských zajímavostí je současné úřadování tří starostů. Město totiž stále patřil velký majetek – rozsáhlé lesy a statky a jejich výtěžky chtěli užívat měšťané uvnitř hradeb bez účasti předměstských. Tohoto práva se soudně domohli a vznikla Osada města Poličky uvnitř hradeb, jejíž starosta sídlil v budově dnešního Městského úřadu, starosta politické obce (tj. celého města) sídli v radnici a starosta Horního předměstí úřadoval ve svém domě. Tento systém byl zrušen až v roce 1941.

CBM 1

 

 
   
ROP NUTS II EU Investice do budoucnosti