Hledání




Pokročilé vyhledávání
 
 
 
 
 
 
 
Centrum Bohuslava Martinů
 
 

Městské gotické opevnění

Gotické opevnění města Poličky patří ve svém půdorysu k nejlépe dochovaným městským fortifikacím v České republice. Ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi jsou zpřístupněny pro veřejnost v doprovodu průvodce. Prohlídka zahrnuje odborný výklad u modelu města, který přibližuje podobu města Poličky ve 14. století. Poté následuje vlastní výstup na hradební ochoz z Nové nebo Václavské ulice (2 trasy střídající se podle sezóny - přesný rozpis naleznete v otevírací době CBM)

 

OMEZENI PROVOZU HRADEB – září 2016

Ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi budou v září 2016 z  důvodu rekonstrukce pro veřejnost UZAVŘENY.

Využít můžete též PROCHÁZKU STARÝM MĚSTEM. Procházka vám umožní prohlédnout si nejvýznamnější památky města. Okruh trvá 60 minut. Minimální počet ve skupině je 10 osob. Cena: dospělí 60,- Kč/osoba/jeden prohlídkový okruh, děti, studenti, důchodci 30,- Kč/osoba/jeden prohlídkový okruh.

Městské hradby jsou pro veřejnost zpřístupněny v doprovodu průvodce. Vstupenky je nutné zakoupit v Centru Bohuslava Martinů, Šaffova ulice

 

Pro zájemce je zpřístupněn pěší okruh kolem hradeb, který si zájemci mohou s pomocí mapky prohlédnout a projít samostatně. Provoz nezajišťuje muzeum.

Polička byla založena v roce 1265 na příkaz krále Přemysla Otakara II. Původní osadníci, kterých sem přišlo asi 110 rodin, byli asi převážně německého původu. Osadníci si předně stavěli domy a obdělávali přidělené pozemky, proto bylo původní dřevěné opevnění, pouze provizorní ochranou, která byla v polovině 14. století nahrazena pevnou kamennou hradbou.

Opevnění se skládalo z hlavní hradby zesílené věžemi, z parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Do města se vstupovalo čtyřmi branami (Litomyšlskou, Limberskou, Kameneckou a Starohradskou) a přístup k rybníku umožňovala fortna. Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu i se všemi 19 věžemi.

Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Poličské hradby se však několikrát osvědčily i v bojích. Za husitských válek zprvu Polička jako královské město hájila královské zájmy, při tažení Pražanů, vedených Janem Žižkou, do východních Čech se však město přidalo na stranu husitů. Již na podzim roku 1421 však Poličku, patrně zradou, dobylo vojsko krále Zikmunda. Opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad, v roce 1468 a pak 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

V době budování kamenných hradeb bylo poličské opevnění velmi účinné, postupem času s rozvojem vojenské techniky, jejich účinnost klesala. V době 30tileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam. V pozdější době sloužily jen jako policejní a správní hranice města.

Město si do dnešních dnů dochovalo středověké rozvržení ulic, neměnily se ani domovní parcely. Kvůli mnoha pohromám, které Poličku postihly, nebyly prostředky na velkorysejší přestavby a modernizaci. Měšťané museli po obrovských požárech v letech 1613 a 1845 obnovovat zničené domy. V 18. století vznikala kolem hradeb vnější okružní ulice, na jižní straně městu nedovoloval rozšíření rybník. Proto nebyl žádný důvod hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech. Díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších v Čechách.

Některé části opevnění zanikly v 19. století. V první polovině století to byly brány a barbakány. Postupně zanikly i městské příkopy a koncem století byl z části zasypán i městský rybník, který chránil celou jižní stranu města.

Původně se v prostoru parkánu nesmělo nic stavět, po ztrátě vojenského významu hradeb vznikaly z vnější strany přízemní domky chudiny. Část z nich byla malebně zrekonstruována (dnešní ul. Na Bídě a Parkány). Z vnitřní strany hradeb se rozmáhaly zděné přístavky, patřící k měšťanským domům.

Jednou z poličských zajímavostí je současné úřadování tří starostů. Město totiž stále patřil velký majetek – rozsáhlé lesy a statky a jejich výtěžky chtěli užívat měšťané uvnitř hradeb bez účasti předměstských. Tohoto práva se soudně domohli a vznikla Osada města Poličky uvnitř hradeb, jejíž starosta sídlil v budově dnešního Městského úřadu, starosta politické obce (tj. celého města) sídli v radnici a starosta Horního předměstí úřadoval ve svém domě. Tento systém byl zrušen až v roce 1941.

Doporučená literatura:

Stanislav Konečný: O zakládací listině města Poličky
David Junek: Polička – Gotické opevnění města
Publikace je možné zakoupit v Centru Bohuslava Martinů, Šaffova ul.

 
   
ROP NUTS II EU Investice do budoucnosti